Smetanovo nábřeží vzniklo v 19. století jako promenáda, z níž lze obdivovat protilehlou Malou Stranu a Hradčany. Dopravní role byla spíše druhořadá. Problém nábřeží se řešil po celé 20. století a současný stav je zakonzervované provizorium. Současná podoba s myší dírou u Karlova mostu rovněž není zrovna to, nač by mohla být Praha a její obyvatelé hrdí. Tranzitní automobilová doprava do této části památkové rezervace nepatří. Ve druhé polovině 20. století se konceptem „města pro lidi“ výrazně změnil způsob, jak se o urbanismu a dopravě přemýšlí.

O uzavření Smetanova nábřeží se vede nekonečná diskuze, v roce 2007 alespoň částečné uzavření sliboval tehdejší primátor P. Bém (ODS). V lednu 2012 podepsali starostové Prahy 2, 4 a 7 Iniciativu za humanizaci severojižní magistrály, kde deklarují, že „realizace celkového zklidnění by měla být provedena nejpozději v okamžiku zprovoznění tunelu Blanka“. „Chceme, aby ze Smetanova nábřeží zmizela auta definitivně. Hned po dokončení a spuštění tunelu Blanka,“ řekl Deníku v témže roce tehdejší primátor B. Svoboda (ODS) a A. Udženija (ODS) ho doplnila, že je „důležité, aby byly zpracovány dlouhodobé odborné studie, které se nebudou měnit v závislosti na politickém uspořádání města.“ Tunel Blanka je v provozu přes 5 let.

Řešením není kritizovat dopravní omezení v Praze 1, ale realizovat regulace tranzitní dopravy také v Praze 2. Už nelze čekat, musíme humanizovat magistrálu a celkově zklidnit automobilovou dopravu v centru.

Jaroslav Němec, Noviny Prahy 2, květen 2021, s. 12.