Na posledním zastupitelstvu konaném dne 2. prosince 2019 byl zařazen bod týkající se zhodnocování volných prostředků městské části. Předkládaný návrh trpěl mnoha neduhy, které nás od radniční koalice snad již ani nemohou překvapit:

1. O nejzásadnějším hlasování za poslední roky se opoziční zastupitelé dozvěděli poprvé čtrnáct dní před konáním zastupitelstva bez možnosti návrh dříve diskutovat. Na finančním výboru jsme se 2. září 2019 dlouze bavili o uložence peněz na termínovaných (nerizikových) vkladech do konce roku, o nové koncepci zhodnocování na dalších pět let nepadlo ani slovo. A to přesto, že dle slov pana místostarosty Korsesky, na něm rok intenzivně pracoval ekonomický odbor.
2. S finálním výběrem společností, do kterých MČ investuje své prostředky, pomáhal konzultant, kterého pan Korseska odmítl jmenovat. Velmi transparentní postup.
3. Společnost Woods & Company, do jejichž fondů se MČ rozhodla investovat 300 milionů, má sídlo konečného vlastníka v tzv. v daňovém ráji mimo Českou republiku. Představitelé společnosti během dotazů zastupitelů sami přiznali, že kvůli daňové optimalizaci. Politici napříč EU se snaží daňové ráje omezit, rada MČ Praha 2 do nich posílá peníze z veřejných zdrojů.
4. Fondy společností BHS Real Estate Fund spravující dva kancelářské komplexy v ČR (pošle se 150 milionů), nebo Carduus asset management se základním kapitálem 30 milionů a vykazovanou ztrátu hospodaření (pošle se 300 milionů) jsou již čistě spekulativní investicí.

Dodejme, že argumentem koalice pro zapojení více výnosových (a tedy rizikových) investic je zvyšující se míra inflace (v říjnu 2019 meziročně ve výši 2,7%) a logická postupná eroze reálné hodnoty finančních prostředků na účtech MČ. Proč se tedy musel v nedávných letech překotně prodávat majetek, který si svou hodnotu drží, ne-li zvyšuje, je otázka do další diskuze.

Má tedy MČ investovat veřejné finance z prodeje majetku do takovýchto rizikovějších akcí? Za nás rozhodně ne. Je zřejmé, že při zvyšující se inflaci postupně budou růst i úrokové sazby na méně rizikových aktivech. Např. základní REPO sazba vyhlašovaná ČNB se za poslední rok zvýšila o 0,5 procentního bodu.

Podle našeho názoru by se s veřejnými prostředky mělo zacházet při zhodnocování velmi defenzivně, a to i za cenu mírného snížení reálné hodnoty při dočasně rostoucí míře inflace. Pokud pro ně samozřejmě nenajdeme smysluplnější a lepší zhodnocení, např. do bytového fondu. K tomu názoru nás vede i známá kauza Key investments, kde Praha 10 přišla o cca 90 milionů.

Pro úplnost, Praha 2 disponuje 2,858 miliardy korun získaných z prodeje majetku. Aktuálně se chystá rozinvestovat 1,85 miliardy, z toho do více rizikových aktiv 0,95 miliardy. Další 1 miliarda ještě zůstane na běžných a termínovaných účtech, a v jiných méně rizikových aktivech.