Pod vedením Pirátů město pomalu mění svou tvář. Je přívětivější i bezpečnější. Nikdo už nemusí přebíhat silnici a zbytečně kličkovat. Nové přechody vznikly na Karlově náměstí, u Národního muzea, pod Vyšehradem nebo také u náměstí Jiřího z Poděbrad.
„Město se má proměňovat z pohledu těch, kteří jej užívají nejvíc, to znamená chodců, kteří tráví nejvíc času ve veřejném prostoru. To totiž nakonec rozhoduje o kvalitě města víc než počet minut, za který se dá městem projet autem,” napsal v roce 2013 ve své glose Lekce New Yorkem pro týdeník Respekt Marek Švehla. Jak se hlavní město pod vedením Pirátů, pro nás konkrétně Praha 2, proměnilo optikou chodce? Přibývají přechody, postupně mizí nevzhledné červenobílé zábradlí, staví se nové zastávky tramvají, chystají se nové tramvajové tratě, začíná se budovat nová linka metra D.
Změny na Karlově náměstí
Nové bezbariérové přechody vznikly na Karlově náměstí. Přitom přechodům dlouhodobě bránilo vedení radnice Prahy 2 s argumenty, že „přechody zpomalí dopravu“ nebo že „současné přechody jsou dostačující“. Po více než roce provozu jsou kolize aut s chodci nulové, bezbariérovost 100 % a přestupní vazby lepší. Nyní se dokončují bezbariérové přechody v dalších ramenech tohoto náměstí. Piráti Prahy 2 mají v dvojkové Dopravní komisi dva členy: Martina Altschmieda a Roberta Rameše. Právě přechody na Karlově náměstí byly velkým tématem diskuzí první poloviny tohoto volebního období.
Přechody u Národního muzea a „Chodníček smrti“
Ani další křižovatce se nevyhlo tvrzení, že je „podchod dostačující“. Křižovatka Legerova a Vinohradská je důležitým uzlem na hranici pražské památkové rezervace a zástavby Vinohrad, v jejímž okolí se nachází budovy Národního muzea. Jde místo s přirozeným propojením a přechodem mezi Novým Městem a Vinohrady. Podchodem denně prošlo zhruba 21 000 lidí. Přes rušnou Legerovu denně přebíhalo mimo přechod asi 450 lidí.
Nové přechody navazují na provedené úpravy v okolí Národního muzea, tedy položení pokračující tramvajové trati, rozšíření chodníků a úpravy Čelakovského sadů, a jsou tak logickým pokračováním kultivace veřejného prostranství na jednom z nejvýznamnějších míst české historie i současnosti.
Řidiče aut nový přechod nijak neomezí, jelikož v místě už semafory nainstalované byly a chodci přejdou během cyklu červené. Zároveň díky rozšíření „Chodníčku smrti“ mezi hlavním nádražím a Národním muzeem a novým přechodům vzniká zjednodušení pěšího propojení mezi železnicí a metrem. Dosud museli chodci jdoucí z nádraží křižovatku složitě obcházet, aby se dostali na metro.
Město počítá s dalšími úpravami tramvajové trati a jejím napojením na již položenou trať mezi budovami Národního muzea, odkud se tramvaj napojí na Václavské náměstí a v budoucnu i před novou výpravní halu hlavního nádraží ve Vrchlického sadech.
Přechody u náměstí Jiřího z Poděbrad
Změny proběhly i na druhém konci dvojkové části Vinohrad, u náměstí Jiřího z Poděbrad. Od doby, co byla zveřejněna koncepce Vinohradské, se lidé ptali, kdy zmizí zídka u vstupu do metra a konečně zde vznikne přechod. Stejně tak to zajímalo téměř každého, kdo se zastavil u informačního kontejneru k rekonstrukci Jiřího z Poděbrad.
Křižovatka se nachází v jedné z nejhustěji obydlených částí města a absence přechodů zde značně komplikovala pohyb chodcům. Náměstí Jiřího z Poděbrad je velmi oblíbený veřejný prostor, kde se kromě místních pohybuje obrovské množství lidí z okolních sousedství i druhého konce Prahy.
Přechody jsou zatím provedeny provizorně nestavební úpravou a poslouží během rekonstrukce stanice metra a jejích vestibulů. Během rekonstrukce Vinohradské ulice a náměstí Jiřího z Poděbrad bude provedena přestavba dle koncepce a podoba bude finální.
Nové přechody pro chodce společně s přejezdy pro cyklisty vznikly na Rašínově nábřeží pod Vyšehradem na křižovatce s Libušinou ulicí. Rozšířen byl také prostor při opravě přechodů a semaforů na křižovatce Vyšehradské ulice s Vnislavovou a Svobodovou ulicí, ale i na dalších místech.
Vyšehrad čeká proměna
NKP Vyšehrad má nového ředitele. Petra Kučeru do funkce zvolil z pozice člena výběrové komise také Jaroslav Němec, pirátský zastupitel Prahy 2.
V roce 2020 se podařilo dokončit koncepční studii veřejných prostranství NKP Vyšehrad. Studii zpracoval Česko-německý ateliér Rehwaldt Landscape Architects. Představuje výchozí podklad pro koncepční plánování rehabilitace a rozvoje tamních veřejných prostranství.
V loňském roce proběhla oprava ulice V Pevnosti a předláždění v Soběslavově ulici. Tu okrášlil také záhon s tisíci krásenek, sluncovek, měsíčků, chrp a ostálek. U zdi kapitulní zahrady bylo vysázeno více než sto vyšších sporýšů a svíčkovců. Na podzim letničky vystřídá trvalkový záhon.
Trasa metra D
Stavba trasy metra D z Náměstí Míru do Písnice o desítce stanic má začít na jaře letošního roku výstavbou mezi Pankrácí a Novými Dvory. Do stavby by letos mělo jít 4,3 miliardy korun. Dopravní podnik získal stavební povolení v létě, zatím však nepravomocné. První úsek vyjde na čtrnáct miliard korun. Celkem se na „déčko“ zatím počítá s 98 miliardami korun.
Sdílených kola přes Lítačku
Už čtvrt roku mohou Pražané s předplaceným kuponem až čtyřikrát denně zdarma na 15 minut nasednout na sdílená kola Rekola a Nextbike. Projekt byl zatím ve zkušebním režimu, ale už se připravuje trvalý provoz. Tuto možnost si v Lítačce aktivovalo už 13 tisíc lidí a z dat víme, že každý den přibývá na 30 nových uživatelů. Celkem se během provozu služby uskutečnilo 72 tisíc jízd.
Chceme Pražanům nadále usnadňovat „první a poslední kilometr“ jejich cesty Prahou, a ještě více zatraktivnit dlouhodobé kupony MHD. I proto se začaly ve velkém přidávat cyklostojany ke stanicím metra a na jaře s nimi začneme i u tramvajových přestupních uzlů.