O klíčovém významu památkové ochrany v případě železničního mostu pod Vyšehradem v pátečních odpoledních hodinách debatovali přední odborníci na půdě Senátu PČR. Odbornou debatu zorganizoval senátor Marek Hilšer a podpořili senátoři Hana Kordová Marvanová, Jan Pirk, Václav Láska a Adéla Šípová. Všichni jmenovaní už na jaře ministru dopravy Martinu Kupkovi, který se panelové diskuse rovněž zúčastnil, adresovali otevřený dopis, v němž se staví za zachování a opravu mostu v souladu s moderními technologiemi. Panelové diskuse, která se uskutečnila 1. 12., se zúčastnili také senátoři Jiří Růžička a Lukáš Wagenknecht.

Setkání se soustředilo především na památkové a zákonné aspekty aktuálního dění okolo železničního mostu pod Vyšehradem. Pozvání přijali generální ředitelka Národního památkového ústavu Ing. arch. Naděžda Goryczková, vrchní ředitel sekce kulturního dědictví Ministerstva kultury ČR Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D., viceprezident Českého národního komitétu ICOMOS doc. PhDr. Josef Štulc a místopředseda Klubu za starou Prahu prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

Organizátor akce, senátor Marek Hilšer, uvedl: „Železniční most mezi Smíchovem a Výtoní je stavbou, která po mnoho generací vytvářela identitu města. Je možné ji zbořit a vymazat z paměti, ale také ji můžeme pro nás i další generace zachovat. Odborníci tvrdí, že most lze opravit a při tom vyhovět nárokům pro budoucí dopravu. Chovejme se odpovědně k odkazu našich předků, i když to může být zdánlivě složitější cesta.“

V panelové diskuzi bylo konstatováno, že je třeba hledat řešení, které bude respektovat oba oprávněné veřejné zájmy. Tedy zájem na rozvoji veřejné dopravy a zájem na uchování památkových hodnot. Ředitelka NPÚ Goryczková navíc konstatovala, že “realizace vítězného návrhu vzešlého z architektonického dialogu je v rozporu se zájmy památkové péče a platnou legislativou a že nebyly spolehlivě vyloučeny možnosti opravy mostu, ani možnosti aditivního přiložení třetí koleje.”

Podobným způsobem reagovali Rostislav Švácha i Josef Štulc, který navíc upozornil na možnost rázné reakce UNESCO. Dle jeho slov hrozí odejmutí statutu památkové rezervace UNESCO v případě, že k demolici mostu dojde, neboť Praha dlouhodobě neplní své závazky vůči této instituci. „Zboření železničního mostu by pro UNESCO mohlo být příslovečnou poslední kapkou,“ řekl Štulc.

Vlastislav Ouroda připomenul legislativní rámec věci a opakovaně upozornil, že Ministerstvo kultury ČR nutnost umístění třetí koleje vázalo na konkrétní stav památky, který je aktuálně opět nutné přezkoumat.

V rámci diskuze též vystoupil generální ředitel Správy železnic Bc. Jiří Svoboda, MBA, který k obhajobě stanoviska této státní organizace postavit most nový z publika vyvolal prof. Ing. Pavla Ryjáčka Ph.D. z ČVUT. Své postoje obhajoval také ministr dopravy Mgr. Martin Kupka.

Za veřejnost v debatě vystoupili zástupci občanské iniciativy Nebourat, která o zachování památkově chráněné podoby mostu usiluje již od roku 2018. Ina Koldová a Petr Kutílek jménem iniciativy vyzvali Správu železnic a Ministerstvo dopravy k tomu, aby zrušilo kontroverzní soutěžní dialog na nový most a vypsali mezinárodní soutěž na jeho rekonstrukci. “Památková ochrana mostu je výchozím faktem jakékoli diskuse o budoucnosti mostu. Chceme, aby zachování mostu začal ministr dopravy vnímat ne jako problém, ale jako příležitost. Příležitost ukázat expertizu českých dopravních a mostních inženýrů,” říká Ina Koldová, členka předsednictva spolku Nebourat

Zahraniční perspektivu reprezentoval prof. Eugen Brühwiler, přední expert na renovace historických mostních konstrukcí ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne, který v minulosti most posuzoval a jednoznačně se vyjádřil pro zachování železničního mostu.

Senátorka Hana Kordové Marvanové v diskusi zdůraznila: „Pokud byl most před téměř 20 lety prohlášen za významnou kulturní památku, není možné tento fakt ignorovat a chtít jej odstranit. Správa železnic by měla respektovat opakovaná rozhodnutí Ministerstva kultury, které odmítlo sejmout památkovou ochranu a vydalo doporučení, jak zachovat památkovou hodnotu mostu, ale zároveň jej zrekonstruovat podle potřeb železniční dopravy. Bohužel vítězný návrh vzešlý z architektonického dialogu je podle stanoviska Národního památkového ústavu v rozporu s platným zákonem o státní památkové péči. Proto by ministr dopravy neměl posvětit rozhodnutí o zbourání mostu, které by odporovalo zákonu.“

Železniční most pod pražským Vyšehradem je kulturní památkou. Vlastník mostu, Správa železnic, se opakovaně snažila most památkové ochrany zbavit a dlouhodobě usiluje o vybudování novostavby mostu s odvoláním na jeho havarijní stav a údajně nevyhovující kapacitu. Projekt za 2,2 miliardy korun, který má ikonickou součást pražského panoramatu nahradit, vzbuzuje silně kontroverzní reakce už více než rok. Za zachování současné podoby mostu se staví občanská petice s více než 20 tisíci podpisy a mnoho zástupců odborné veřejnosti – architektů, urbanistů, odborníků na dopravu – i osobností veřejného života.