Dvojka je jedním z nejkrásnějších míst v Praze. Aby tomu tak zůstalo i nadále, vytyčil bych nejdůležitější body, ve kterých vidíme prostor ke zlepšení, nebo nevyužitý potenciál.V oblasti bydlení bychom se měli zaměřit na spravovaný majetek a nájemní vztahy. Rozprodávání bytového fondu je, zdá se, konec. Městská část by měla nyní zajistit, aby se v bytech, které jí zůstaly ve správě, důstojně žilo, a to za rozumné peníze.

Vánoční čas je dobou mnohých aktivit, ať již k pobavení, či pomoci. Ve školách se pořádají bazárky, koncerty, instituce poskytující sociální péči zvou na vánoční besídky, ve firmách se lidé obdarovávají, přátelé se setkávají na trzích. Městská část má možnost dobré projekty zviditelnit, může je sama organizovat, spojovat lidi dobré vůle a vytvářet příležitosti k sousedskému setkávání. Pěkným příkladem z minulých let je například připojení obce k projektu GivingTuesday, který znamenal vánoční nadílku pro psí útulek. Advent je příležitostí k zastavení, setkávání s přáteli, nový rok k rozjímání nad uplynulým rokem a novým začátkům. Ale nejen to, vánočním poselstvím je otevírání srdcí a altruistická pomoc, můžeme též myslet na ekologiinašich spotřebních zvyků. Pojďme se inspirovat v jiných městech, kde pořádají setkání pro lidi z celé obce, na kterém se spolupodílejí místní organizace. Mohou tak společně povečeřet, děti vyrábějí vánoční ozdoby, přání, zpívá se a hraje. Ne každý má velkou rodinu a takové společné pečení cukroví může osamělejším občanům přinést radost a pocit komunity, která se zajímá o své bližní. Mé přání je, aby městská část podporovala hlavně aktivity nekomerčního rázu, takové, které podporují štědrost, pomoc potřebným bez oče-kávaného návratu, sbližování starých s mladými a místních s cizími, a aby v podobných aktivitách podpořila i místní podnikatele.

Na posledním zastupitelstvu konaném dne 2. prosince 2019 byl zařazen bod týkající se zhodnocování volných prostředků městské části. Předkládaný návrh trpěl mnoha neduhy, které nás od radniční koalice snad již ani nemohou překvapit:

Příjmy z daní jsou nezanedbatelnou položkou v rozpočtu každé obce. Městská část ale není klasická obec, jelikož se řídí samostatným zákonem č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. V realitě to pak vypadá tak, že magistrát zajišťuje vybrané sdílené služby jako např. hromadnou dopravu, údržbu silnic, apod. a městským částem některé působnosti naopak svěřuje. Typicky např. péči o zeleň nebo bytový fond. Logicky se tak městská část musí o část daňových příjmů s magistrátem kvůli velké provázanosti dělit. Každoroční boj se vede zejména o příspěvek na obyvatele, který obcím vyplácí stát. Jedna z daní, která se naopak nedělí a jde přímo do kasy městské části, je právě zmiňovaná daň z nemovitých věcí. Ta je tak využita na údržbu a rozvoj veřejného prostoru přesně v tom místě, kde byla vybrána. Proto mnozí zástupci městských částí dlouho volali po tom, aby si mohli její výši určovat sami, a tím i snížili svou finanční závislost na magistrátu. Oproti radniční ko-alici, Piráti na Praze 2 přesně touto cestou chtějí jít. Kde se peníze vyberou, tam by měly zůstat a sloužit ku prospěchu zdejších obyvatel. Jen tak budou prostředky nejefektivněji a transparentně využity. Zároveň jsme pro snížení celkového daňového zatížení obyvatel, jak dokazují naši kolegové Piráti v Poslanecké sněmovně, kde se aktuálně diskutuje jejich návrh na snížení daně z příjmu fyzických osob

Stanovisko zastupitelského klubu Pirátů ZMČ Praha 2 k podnětu na pořízení změny Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy zkráceným postupem týkajícího se pozemků parc. č. 2275/1, 2275/2, 2275/3 a 2275/4, k. ú. Vinohrady, Praha 2

Stromořadí vytváří jedinečnost místa, genius loci a zároveň je tolik vyhledávaným a ceněným prvkem v zastavěném městském prostředí. Jedná se zejména o vzrostlé břestovce západní /Celtis occidentalis/, které jsou nádherně klenuté, někdy i vzájemně propojené a celá ulice díky těmto vzrostlým stromům poskytuje stín a příjemnou přírodní klenbu přes celou ulici. Ne náhodou bylo stromořadí v Lužické ulici v roce 2011 nominováno na alej roku. V roce 2018 se začala připravovat rekonstrukce tohoto uličního stromořadí, která se stala letos předmětem veřejné diskuze na facebookové skupině Zachováme stromořadí v Lužické ulici.

Pojem smart city se poslední dobou stal spíše synonymem ne vždy dobře utracených veřejných peněz. I když lavičky, nebo lampy nabízející wi-fi signál a dobíjení mobilních telefonů, působily moderně, nakonec rychle zastaraly a podlehly vandalismu. Smart city nejsou takováto dílčí izolovaná opatření, ale město, které dynamicky reaguje na změny prostředí a potřeby občanů. Proto vítám aktuálně startující projekt chytrých úprav v Havlíčkových sadech, které povedou k šetření peněz i životního prostředí. Další krok vidím ve větší otevřenosti úřadu občanům. Proč občan nemá informace dostupné jednoduše na jednom místě? Proč nemá možnost oficiálně hlasovat v anketách jinak, než výstřižkem z novin? Proč si nemůže nastavit upozornění na věci, které se ho týkají? Velký potenciál v této oblasti nabízí i mobilní či webové aplikace. Je výborné, že Praha 2 některými již disponuje. Důležité by bylo tyto aplikace sjednotit a harmonizovat se zbytkem města například s aplikací Změňte.to. Přehledný portál by usnadnil i práci úředníkům, kteří jsou informacemi z různých zdrojů přehlcení. Další oblastí, která dává smysl, je správa majetku, úspora energií a bezpečnost. Příkladem budiž senzory v obecních budovách regulující vytápění, bezpečnostní opatření do škol, monitoring vydýchaného vzduchu v učebnách, atd. Na závěr je tře-ba říci, že nemáme patent na rozum. Spoustu možných chytrých opatření jsou schopny vymyslet nejen soukromé organizace, ale i sami občané. Město by jim k tomu mělo poskytnout potřebnou součinnost a hlavně otevřená a dostupná data.

Jsme rádi, že máme místo, kde si koupíme zeleninu, kde se potkáváme se sousedy a kde nám je prostě dobře. Taková místa jsou pro život ve městě důležitá. Farmářské tržiště Náplavka se konají téměř každou sobotu již od roku 2010. Včera bylo i přes deštivé počasí opět plno.

Naším dlouhodobým cílem je otevřená, transparentní a přátelská radnice. Chceme se zabývat podněty našich sousedů a zapojit je do rozhodování o rozdělení veřejných financí na relevantní projekty v rámci participativního rozpočtu. Současné vedení radnice dává zatím spíše najevo přesný opak. Příkladem je nedávné kácení v ulici Na Smetance. Po mediální bouři sice radnice uspořádala veřejné setkání pod taktovkou PR agentury a za ochrany strážníků, ale místo naslouchání prezentovala nesmyslné argumenty a občany jen poučovala. Lidé mají být o zamýšlených krocích radnice informováni v dostatečném předstihu, a nejen to. Mají být přizváni k plánování řešení jako partneři, které respektujeme a s jejichž názorem a potřebami se počítá. Na rozšíření povědomí o chystaném kácení stromořadí v Lužické ulici měla podíl i naše facebooková skupina, kterou jsme založili a probírali zde s občany poznatky a další kroky. Včasná informovanost, občanská aktivita i mediální ohlas zachránily stromořadí od vykácení. Další osud bude nyní konzultován s veřejností. Také jsme v létě vytvořili dotazník, kam mohli návštěvníci našich stránek psát své podněty k řešení, další budou následovat. Zastupitelé Pirátů budou nadále soustavně konzultovat své rozhodnutí s veřejností. Sdílení informací a dialog je základ spolupráce – ozvěte se nám na mail, do chatu nebo zavolejte. Zároveň vás rádi od podzimu uvítáme v kanceláři Pirátů Prahy 2 v Bělehradské 21, která bude stálým kontaktním místem k setkávání a diskuzím nad tématy, která nás na dvojce společně zajímají nebo tíží.

Názory na míru zachování bytového fondu na úkor prodeje majetku soukromým vlastníkům rozdělují společnost. Zatímco počátkem devadesátých let bylo bezmála výhradním majitelem bytového fondu město, nyní se přibližujeme opačnému extrému. Nebylo by tedy rozumné tento proces změnit? Nejprve je třeba zdůraznit, že bytová situace se oproti stavu před dvaceti až třiceti lety radikálně proměnila. Tržní ceny nemovitostí prudce vzrostly a stále dosahují nových historických rekordů. Byty i nebytové prostory se staly nezpochybnitelným strategickým majetkem a dobrý hospodář by se jich neměl zbavovat. Ještě v loňském roce se přitom desítky bytových jednotek prodávaly za méně než polovinu aktuální tržní ceny, nebo-li ceny v místě a čase obvyklé. Privatizace a nyní nově i aukce navíc postrádají jakákoli jednotící pravidla i jasně definovaný dlouhodobý záměr. Dochází tak k chaotickým jednáním, či zbytečnému tříštění majetkových podílů v jednotlivých domech. Proti rozprodávání bytů hovoří i aktuální vývoj cen nájemného, které může přinášet městské pokladně nezanedbatelný příjem. Prodejem bytů se radnice navíc zbavuje možnosti uplatňovat politiku zvýhodněného nájemného bydlení pro sociálně slabé občany, seniory a především pro osoby vykonávající klíčové služby a profese zajišťující životní úroveň místních obyvatel (učitelé, policisté, lékaři, specialisté atd.). Chceme-li si tedy zlepšit či aspoň udržet současný životní standard je třeba probíhající prodej a pronájem městských bytů řádně analyzovat a přehodnotit.

Na pražském náměstí Míru proběhne v pátek 2. srpna od 19 hodin komponovaný pietní večer připomínající oběti Porajmos - romského holocaustu. Událost se koná v rámci Mezinárodního dne obětí romského holokaustu, která se vztahuje k tragédii noci z 2. na 3. srpna roku 1944, kdy bylo ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi zavražděno přibližně 3000 převážně starých a nemocných Romů a romských dětí.

Jaká má být kultura veřejného prostoru, aby zohledňoval potřeby veřejnosti? Tradiční chápání kultury nejde dál za představu kulturních akcí jako volnočasového vyžití pro občany, jakési nadstavby v podobě festivalů, farmářských trhů s kapelou a stánkem místního antikvariátu, letního kina nebo světelné show. Budeme-li zkoumat význam pojmu kultura hlouběji, coby způsobu utváření a konceptualizace světa, můžeme zaznamenat jeho proměny, především v posledních desetiletích. Jsou dobře zřetelné například v transformaci v knihovnách a informačních institucích obecně, či v moderních postupech architektury webů nebo bibliografi ckých databází. Společným jmenovatelem sociálních inovací, tak i struktury a funkcionalit informačních sítí je <i>human centered design</i>. Tento koncept znamená trend poskytování služeb a modelování prostoru s ohledem na člověka a jeho po-třeby, např. z knihovny se tak stává komunitní prostor k tvorbě, sdílení informací, participaci, prostor společný. Můžeme použít analogii pro představu, jak by měl být modelován veřejný prostor, aby reprodukoval tento patern. Na kulturu lze nahlížet jako na prostředek k vytváření příležitostí k ekonomickému rozvoji a základní podmínky udržitelného rozvoje. Záleží na osvícenosti územních samospráv, jak jsou schopny zahrnout kulturní aspekt a souvislosti do územního plánování. Především v případě investičních projektů může nedostatečné povědomí o podílu společenského zázemí na kvalitě života znamenat kromě špatného nakládání s veřejnými penězi i citelný zásah do živé kultury obce.